Bar - centrum všeho dění!

"No... poslední dobou není co dělat. Takže si tady pěstuju závislost na alkoholu... Ale zrovna si říkám, že už bych měl jít. Potřebuju si provětrat hlavu." A popřemýšlet o jedné dívce... doplní si v duchu a pomalu se škrábe na zem.

Trochu nedůvěřivě si ho prohlédnu. Tenhle chlap je vážně dost divný. "Jo, tak se třeba zase někdy potkáme." Loučím se s ním a nejsem si jistá, jestli chci aby se tak stalo.

Mávne na ni a vydá se k parku. A já doufám, že už se nepotkáme...

"Ahoj..." řeknu Niiyovi a věnuji malý úsměv Hikari.

"Provinile? A to si tedy dnes opět objednáš stejný drink?" Zasměji se.

Zadívám se na svou skleničku a napiji se. "Nepřijde Ti ten drink dnes hnusnější než posledně?" Svěřím své podezření Yūg. A zašklebím se, abych potvrdila svá slova. Zatímco se snažím nezávazně mluvit o pití, musím vynaložit hodně síly, abych na místě udržela Kenshina. Jeho rozhořčení nad chováním Niiyi je dost patrné. Cítím to stejně, ale uklidni se. Možná tě nechám ho rozsápat příště. Pokouším se ho uchlácholit. Trochu se zamračím, protože to moc nepomohlo. "No Yūg, já se obvykle také nebavím s cizími lidmi, ale ty jsi vypadala mile." Pokračuji v konverzaci.

"No, už bylo i horší". "Děkuji, normálně mi lidi neříkají, že jsem milá" Je to od ní milé, mi říkat, že jsme milá.
Opatrně slezu ze židle a vydám se směrem ke svému pokoji.
"Hakari, děkuji za hezký večer a snad někdy příště..."

"Tak mi tedy dovol, abych tě dnes pozvala zase já." Nabídnu jí a znovu se usměji. Cítím se opravdu unaveně. Ovládání ducha chce už tak dost energie, natož když se chce utrhnout ze řetězu. "Tak už přestaň vyvádět". Zamumlám si spíše pro sebe než pro něj a vzápětí se leknu, že jsem to řekla nahlas. Nenápadně se podívám na Yūg. Snad mě neslyšela. "Tak se měj hezky Yūg. Zase někdy ahoj." Rozloučím se s ní. Zaplatím a také odcházím.

Tak konečně jsem si mohu odpočinout od té vší práce sednu si tady někam do kouta třeba příjde některá z těch slečen které jsem poznala nedávno nebo Niiya snad se mu nic v tom parku v noci nestalo "Pane hospodský prosila bych si pivo na osvěžení díky" i když se mi teda moc pít nechce.

Vešla do hospody a sedla si na jednu barovou stoličku, mávnutím ruky si objednala drink a přemýšlí.

Pomalými kroky odkráčím k baru, objednám si pouze vodu a sednu si k oknu. V rožku vidím Wichiten a tak jí pozdravím "Ahoj Wichiten, jak se dnes máme?" a nahodím blbý výraz, který vytřídám malým úsměvem. A náhle vidím i Vivien! "Vivien, ahojky, jaký byl den?" a věnuji jí veliký ale zato krátký úsměv.

"Zdravím..." kruci,jména sivážně nepamatuju.... "Eh vzdávám to promin nepamatuji si tvé jméno...." Tak to jer úžasnej trapaaas "A jinak to celkem jde,jen je tu moc velký klid a nude.. jak se máš ty? Snaží se alespon mile usmát a ignorovat tu chlupatou kouli na klíně.

"Mé jméno je Yūg, ale jsem zvyklá na to, že si někdo nepamatuje mé jméno, neomlouvej se." Ta má ale mizernou paměť, alespoň si pamatuji já její jméno. "Mám se docela unaveně a tak jsem si dala jenom vodu." Chviličku mlčím a poté dodám "Už jsem se Tě ptala, jaký máš element?" nahodím takovou blbou otázku...

Yūg, jistě... . Omlouvám se,ale moje krasavice čeká první kotata,a nechce se ode mě hnout tak jsem tvé jméno zapomněla" Se stává ne? Kdybych si měla pamatovat vše,mám hlavu jak pátrací balon... " A ne neptala a jelikož vím že by ses zeptala odpovím rovnou,je to země, jaký je tvůk?" Snaží se mile usmát,když už nic jiného, a hladí Beauté na klíně,aby věděla že první ze všech je ona...

"Koukám, že krasavice je kočka, má hezkou srst." Co je to asi za rasu?"Můj je překvapivě čas." Prohodím si vlasy a napiju se vody. Brr, ta je ale studená!

" Chceš si ji pohladit? Pokud mě pustí, bůh chtěl klíště pak to změnil na kočku" zasmála se"Čas? Jako třeba zastavení času,překrucování minulostí nebo jak?" Hej já se tě bojíím,ještě mě stopneš a budeš si pomalu přehrávat až jednou umřu... ne počkat já chci umřít až mi bude 100,budu senilní a budu i tak chodit na nuda pláže... kruci Wichiten klid! Napila se svého drinku.

"Ehm, pokud by nevadilo, tak si ji ráda pohladím a jaké má jméno?" Uj, ta má hebkou srst.
"Ne, neboj, dokážu zatím jenom zastavit čas a to jen na chviličku, navíc nechci nikomu překrucovat minulost, ale spíše se zabývat myšlenkama, co byly v minulosti a tak, v boji to není nic moc, takže se spíše nějak vykrucuju." Po tom dlouhém "proslovu" se napiji a znovu pohladím kočku.

Aha, to sopnutí času je určitě nebezpečné,zastavíš protivníka fikneš ho... a jmenuje se Beauté, francouzsky to je Krasavice, a je to Ragdoll,takový plemeno co je strašně límé a náročné o starání srsti..."
Sem se náko rozkecala,ale alepson si už povídám s lidmi a né s andulkou,kočkou a dalšími zvířaty,i když je stejně miluju

"Možná je to nebezpečný, ale zase potom ho nemám jak ohrozit, to je super kočka, Baeuté." Fakt super kočka, ale o srst byhc se jí starat nechtěla.

"To je také pravda, každý element má své pro i proti... Zakývala hlavou. Dneska je Bea vstřícnější než kdy jindy,ona je fakt těhotná.... Zavrtěla nad svými myšlenkami hlavou a nzovu se napila. " musíš se jí líbit, moc si jiné lidi k sobě nepouští..."

"Ano a jaké speciální funkce má země?" Dychtivě chci vedět, čím by mě mohla zranit nebo zabít. Ach ty moje myšlenky... "Tak to je od ní hezké, navíc mě zvířata rády moc nemají, takže si toho vážím." Podívám se Beaté přímo do očí a usměji se.

" Země, moc toho neumím ale dokážu mít bariéru,která mě ochrání, pak kamenné kopí,kterým to pěkně bolí a třešničkou na dortu je že když je protivník neschopný pohybu, a má zemřít dokáži to, tak že se země vlastně rozdělí na dvě části a on do toho spadne a pak se to za ním uzavře,ovšem poslední technika je né moc hezká.... A proč tě namejí rádi? Většinou zvířata cítí strach, nebo záporné vztahy k nim... A jestli se jich ani nebojíš nebo jemáš ráda, tak by měli být to samé.... Nemají jí rádi? Udělala něco tak špatného že to z ní cítí? Ale Beauté je v pohodě..... Ta dívka je tímhle zvláštní...

"Wow, tak to jsi pěkně silný soupeř, hlavně tedy to otevření země, už zamotná podívaná na to, je děsivá a zajímavá." Sakra, tu bych nechtěla potkat v boji! "Zvířata ráda mám, ale oni mě ne, nevím proč, ale je to tak, takže mám na ubytovně jen rybičky a potom starého plyšového medvěda Rasputina." Asi je vážně divné, že mě má zrovna Beauté ráda...

"Ne ani nejsem, jsou tu mnohem silnější osobnosti... Aha, ale nejspíš jsi dobrý člověk, Bea je na tohle jako radar" Usmála se na černé klubko srsti,ve kterém je vidět jen modré oči.