Park Tytania

Spokojeně se uculí. "A teď ty." houkne na Hikari a opět se usadí do trávy, dostatečně daleko od vypáleného kruhu. Ochránci přírody nám poděkují... pomyslí si sarkasticky.

Plná očekávání pozoruji Hikari a její kouzlo.

"Dobře." Rozhlížím se jako zprvu Niiya a přemýšlím, jak použít své kouzlo. Do čeho tady asi tak mám nechat uhodit blesk? Nakonec se otočím ke stromu, který stojí nedaleko. Natáhnu dlaň a pevným hlasem vyřknu kouzlo. "Inazuma." Modro-bílý blesk, který mi vyletí z dlaně narazí do kmene stromu a zanechá po sobě černou spáleninu. No, oproti těm jejich kouzlům, tohle nevypadá nic moc. Pomyslím si trochu sklesle. Pak pokrčím rameny a otočím se zpět ke svým společníkům.

"Wow super mě se to líbilo a co teď zkusit něco spolu?!" opět jsem v ráži hyperaktivity a na svůj trapas jsem zpola zapomněla ...

"Dobrý, takže máme dvě možnosti - nepřítele uškvařit nebo utopit." zhodnotí líně situaci.

"No... Tak jo." Maličko zaváhám a doufám, že z toho nevznikne žádná katastrofa. "Niiyo, nebude Ti vadit, když se teď chvíli nezúčastníš?" Zeptám se spíše ze zdvořilosti, protože je mi jasné, že mu nějaké to lenošení určitě vadit nebude.

"Uvidíme co to bude za stvůru umím pak ještě jedno kouzlo vidím pomocí vody, ale myslím, že to nám v boji nebude zrovna moc platné" řeknu trošku posmutněle, "hodí se to spíše na pronásledování ..."

"Ne, asi to budu muset přežít." odpoví Hikari a začne z malinkých klacíků skládat hrad a přitom poočku pozoruje ty dvě.

"Tak co by jsi si tak představovala v souboji ve dvou nemám vůbec žádnou zkušenost" no jako s ničím pomyslím si, ale i tak si to nechávám pro sebe

"Do boje se to možná nehodí, ale užitečné to určitě je." Povím jí svůj názor. Někoho pozorovat na dálku bude jistě velký přínos. "Já sice také umím ještě jedno kouzlo, ale myslím, že lampička pro útok taky není zrovna vhodná." Zasměji se při té představě. "Mohla by jsi mi to nazírání pomocí vody prosím předvést?" Požádám jí, protože jsem na tohle kouzlo hrozně zvědavá.

Jeho hrad už má postavenou věžičku a chystá se na vysoké zdi. Poočku čumí Vivien na prdel a šmátrá po dalších klacíčkách, které by mohl použít na stavbu.

Rozhlédnu se, ale jelikož je slunečno kapky vody nikde nevidím, pak si ovšem vzpomenu, že jsem použila své kouzlo na uhašení Niiyi kouzla proto použiji ještě jednou své kouzlo, ale na jiném místě "Sleduj druhou kaluž vody" položím ruku do právě vytvořené "povodně" a vyslovím "Midzu Me" naproti vykoukne z vody malá vodová boulička s černýma skrnama vypadající jako oči které jsou upřené na Niiyu...


///Niiyu!!!!!

Jéé no jo fůůrt se občas netrefím

"To je vážně úžasné." Obdivně vydechnu, když pozoruji její kouzlo. "Dobře, tak tedy začneme s tréninkem." Řeknu a snažím se, aby nebylo poznat, jak moc velký dojem to na mě udělalo. "Umíš ten proud vody regulovat?" Zeptám se jí, protože mě zrovna napadlo, jak naše kouzla propojit.

Projistotu odtrhne oči od Vivienina zadku a zašklebí se na vodovou kouli. Jeho hrad už nabývá pěkné velikosti.

"Děkuji těší mě že se ti to líbí" Niiyo líbí se ti to taky?" kouknu směrem k Niiyovi který si staví baráček z klacíků možná měl být architekt "Regulovat, no to právě moc né ale mohu se pokusit" kývnu hlavou zpět k Hikari

"Samozřejmě, že se mi líbí! Je moc pěkný..." houkne na ni, usměje se a dál se věnuje stavění hradu. Moment... mluvila o tý kouli nebo o svým zadku?

"Jsem ráda, že se líbí vám oběma, jen škoda, že není až tak k užitku leda na šmírování" usměje se směrem k Hikari ...

"Ale i to šmírování se někdy fakt může hodit." Ujistím jí. Pak se na ní zkoumavě zahledím. Ani já ještě necvičila s někým, kdo má jiný element. "Zkus prosím udělat o něco menší proud než minule a chvilku ho udržet." Udílím jí pokyny a cítím se při tom trochu divně. Na vůdčí role jsem nikdy moc nebyla. "Já pak zkusím propojit své kouzlo s tvým." Usměji se na ní a snažím se vypadat, jako že víc, co dělám.

Když dostaví svůj hrádek, zapálí ho a chvíli kouká, jak hoří. Potom si lehne do trávy a sleduje nebe. Já tu vlastně vůbec nemusel být...

"Dobře" zopakuji postoj jako předtím vyřknu kouzlo "Suisei Kaze!" chvíli ho udržím, tak 10 sekund, ale pak se mi rozklepou ruce a kouzlo pomine, znovu postavím se rázně, napnu paže a vyslovím "Suisei Kaze" teď se mi daří držet ho trošku déle z mých rukou začne vířit menší vír, kapky odkapávají na zem po mých dlaních spokojeně se usměji, že se mi to docela daří

Postavím se vedle Viv a snažím se soustředit. Natáhnu ruku před sebe a namířím své kouzlo na vodní proud. "Inazuma." Řeknu znovu a zkouším vzniklý blesk zatočit. Ten se sice vody dotkne, ale neobkrouží jí jako spirála tak, jak jsem měla původně v plánu. Místo toho do proudu narazí, rozštěpí se na několik menších blesků a ty začnou lítat do všech stran. Jeden dokonce prosviští těsně Niiyovi nad hlavou. "Promiň!" Volám na něj zahanbeně. "Tak to se moc nepovedlo." Omluvně a zároveň trochu rozpačitě se na Viv usměju. To ses tedy předvedla Hikari.

Lekne se jak hrom a posadí se, připraven uhnout dalšímu útoku. "Ty vole, co blbnete?" zeptá se jich. "Můžete mi říct, o co se snažíte?"

"To nic zkoušíme to poprvé" asi to nebude taková hračka jak jsem si myslela "Zkusíme to ještě jednou ?" "Možná bych teď měla udělat větší vír?? A co se postavit naproti mě třeba to takhle půjde lépe propojit??" po očku sleduji Niiyu jak se válí v trávě, ovšem jeho náhlé vyzdvihnutí jí rozesměje natolik že začne chrochtat ...

///musela jsem se přizpůsobit ehm na konci jsem totiž psala něco jiného nevím zdali jste to postřehly


/// jo postřehly, klídek Přizpůsobování je povoleno, dokonce doporučeno

"Fakt promiň. Myslela jsem, že to zvládnu o trochu líp." Kajícně zavrtám oči do země. "Dobře, zkus to. Ale naproti sobě bych se raději nestavěla. Ještě trefíme nejen Niiyu, ale i jedna druhou." Spekuluji o dalším neúspěchu.


/// Promiň Viv, to jsem si nevšimla. O:)

Serou na mě jak na placatý kámen. Uvědomí si a lehne si zpátky do trávy, ruce i nohy natáhne do všech světových stran, zavře oči a užívá si jak mu sluníčko paří do xichtu.